Historie
Portugalskými mořeplavci byl v 16. století Tchajwan pojmenován Ihla formosa, tedy krásný ostrov. Formosa je dosud neoficiálním názvem a přesně popisuje charakter této ostrovní země. Dramatické horské průsmyky, úžasná příroda s topickou vegetací, množství termálních pramenů (Tchaj-wan má druhou největší koncentraci horkých pramenů po Japonsku), krásná písečná pobřeží, malebná rýžová políčka a opravdu velice přátelští obyvatelé.
To vše dělá Tchaj-wan ideálním cílem pro cestovatele toužícího objevit krásy východní Asie. Vedle přírodních krás je tu mnoho kulturních památek, chrámů a nekonečně příležitostí ochutnat lokální kuchyni, na své si zde přijde rovněž milovník čaje. Tchaj-wan se řadí mezi přední producenty nejkvalitnějšího černého i zeleného čaje.
Transport
Cestování po Tchaj-wanu je poměrně snadné, všude se dostanete lokální či dálkovou autobusovou dopravou, po pobřežních oblastech lze cestovat vlakem, velká města na západním pobřeží spojuje dokonce rychlovlak HSR (high-speed rail).
Cestovatel, který opravdu chvátá, může využít vnitrostátních letů. V sezóně se lze na okolní ostrovy dostat lodní dopravou, i když není výjimkou, že moře je více či méně rozbouřené, a pak je taková cesta pro osoby inklinující k mořské nemoci dosti náročná. Ve velkých městech a v turistických oblastech jsou často zastávky označeny i v angličtině, ale mimo taková centra na to rozhodně nelze spoléhat. Dost mi pomohlo si název mé cílové destinace v čínštině vyfotit a při kupování jízdenek pak jen obrázek ukázat, předejdete pak možným nedorozuměním a proces nákupu se urychlí.
K objevování okolí je ideální použít kolo nebo skútr. Tchajwanci jsou vášniví cyklisté, a tak najdete půjčovny kol v každé turistické oblasti. K půjčení skútru stačí z mé vlastní zkušenosti předložit i český řidičský průkaz.
Užitečné informace
Platidlem je tchajwanský dolar, někteří místní jej nazývají jüan, oficiální platidlo na pevninské Číně. Dobré je mít u sebe vždy nějakou větší hotovost, v menších městech totiž nemusí být k dispozici bankomat, který přijímá „západní“ platební karty. Taktéž ve většině lokálních restaurací platební karty nepřijímají. Přístup k internetu je velmi snadný, v každém ubytovacím zařízení je dostupná wi-fi, často se lze připojit i na veřejných místech.
Vzhledem ke své poloze na obratníku Raka je počasí na Tchaj-wanu vesměs subtropické, na jihu až tropické. To znamená, že je zde horko a často prší. Koneckonců to je jeden z důvodů, proč je tu tak bujná tropická vegetace. Já jsem si pro svou návštěvu vybral listopad a mohu jedině doporučit. Vedle jara je to asi nejlepší roční období pro cestování, protože kromě příjemných klimatických podmínek se vyhnete davům turistů.
Moje cesta
Své cestování jsem započal v hlavním městě Tchaj-peji. Tato životem pulzující asijská megalopole nabízí vedle historických památek a muzeí také skvělý úvod do tchajwanské gastronomie. Je zde několik nočních trhů s nepřebernou nabídkou pouličních delikates (obr. 1, 2). Obecně je návštěva některého z tchajwanských nočních trhů pro milovníka asijské kuchyně prostě nutností.
Z hlavního města jsem pitoreskní úzkokolejkou zamířil na samotný sever ostrova. Není tak hornatý jako vnitrozemí, a je tak více přístupný k objevování místní překrásné přírody. Bujnou tropickou vegetací pokryté kopce v okolí městečka Jiufen jsou protkány kilometry turistických stezek (obr. 3). Východní pobřeží je méně obydlené a, dá se říci, i více autentické. Nutností je pro cestovatele vidět dechberoucí průsmyk Taroko ve stejnojmenném národním parku. Více na jih je malebné údolí East rift valley (obr. 4). Dominuje tu venkovská krajina a především několik termálních pramenů. Není nad to se po celodenním výletu zrelaxovat v horké léčivé vodě.
Asi 30 km od východního pobřeží se nachází malý ostrov Ludao (Zelený ostrov). Určitě stojí za návštěvu, v sezóně je tu několik možností si vyzkoušet potápění či šnorchlování. Zdejší podmořský život a korálové útesy prý platí za jedny z nejkrásnějších v západním Pacifiku. Lze si tu zapůjčit skútr, což vlastně jediná možnost, jak se po ostrůvku samostatně dopravovat. Je to poměrně bezpečné, jelikož zde není taková hustota provozu jako na pevnině.
Raritou jsou tu mořské slanovodní termální prameny. Samotný jih ostrova nabízí písečné pláže (obr. 5), příjemné koupání v moři a opět možnost navštívit přírodní krásy, a to především v rámci rozlehlého národního parku Kenting. Opět je tu možné si půjčit kolo nebo skútr, a prozkoumat tak i méně navštěvovaná místa a venkov. Západní pobřeží ostrova má mnohem větší hustotu zalidnění než jeho centrální či východní část. Je tu několik velkých historických měst, která stojí za návštěvu. Já se vydal na několik dní do bývalého hlavního města Tchaj-nan.
Je tu velká koncentrace krásných, především taoistických chrámů a samozřejmě mnoho příležitostí k ochutnání lokální kuchyně (obr. 6). Více na sever na úpatí centrálních hor se nachází jezero Slunce a měsíce (obr. 7) – oblíbená destinace tchajwanských i zahraničních turistů, mimo sezónu relativně poklidné místo s možností procházek či projížděk po okolí největšího vnitrozemského jezera Tchaj-wanu.
Zdravotní rizika preventabilní očkováním
Vždy je vhodné se před návštěvou jakékoli exotické destinace poradit s odborníkem na cestovní medicínu, který doporučí preventivní opatření na konkrétní charakter a délku cesty. Důležité je si před cestou zkontrolovat aktuálnost očkování proti tetanu, případně stav protilátek proti spalničkám. Za asi již standardní opatření před cestou lze považovat aktuální vakcinaci proti covidu-19, a to zejména u cestovatelů s přidruženou chronickou chorobou, především dýchacích cest či srdce a cév.
V sezóně je vhodné využití očkování proti chřipce. Určitě je silně doporučeno se naočkovat proti virovým hepatitidám typu A a typu B. Břišní tyfus se v této zemi nevyskytuje. Na Tchaj-wanu často potkáte volně pobíhající pouliční psy, nicméně vzteklina se mezi domestikovanými zvířaty nevyskytuje. Jako základní prevence proto postačuje vyhnout se kontaktu s volně pobíhajícími zvířaty.
Očkování proti vzteklině lze doporučit cestovatelům, kteří v rámci charakteru svého pobytu přicházejí do kontaktu s divokými zvířaty a netopýry. Mezi hmyzem přenášené infekční choroby vyskytující se na Tchaj-wanu patří horečka dengue a japonská encefalitida. Nakazit se horečkou dengue je možné i ve městech a okolních oblastech.
V období mého pobytu, tedy v listopadu, byl ale výskyt moskytů naprosto minimální. Proti horečce dengue je v České republice od minulého roku dostupná živá vakcína. Japonská encefalitida je vzácné závažné virové onemocnění, proti kterému není kauzální terapie. Sezóna výskytu je především mezi květnem a říjnem. Pro občasné krátkodobé pobyty postačí ochrana proti moskytům, nicméně frekventní cestovatel pobývající pravidelně a dlouhodobě v rizikových oblastech by již měl využít možnosti očkování.
Další rady na cestu
Tchaj-wan má veřejný i soukromý zdravotnický sektor a oba poskytují vysokou úroveň péče splňující mezinárodní standardy. Lékárny jsou zde obecně dobře zásobené, ale konkrétní léky mohou být v odlehlejších oblastech nedostupné. Některé léky, které jsou u nás pouze na lékařský předpis, lze na Tchaj-wanu volně zakoupit v lékárně. Cestovatel užívající chronickou medikaci by si pro jistotu měl na pobyt vzít dostatečné zásoby.
Naprosto základní je pak prevence alimentárních nákaz a cestovatelského průjmu. Vedle důsledné hygieny rukou (která je zároveň prevencí některých nákaz respiračních) je třeba konzumovat jen bezpečnou pitnou vodu. V ubytovacích zařízeních je často zdroj pitné vody a sehnat balenou vodu není problém. Jídlo má být čerstvě a dostatečně tepelně upravené. To na Tchaj-wanu není problém. Pokrmy připravované i v pouličních stáncích jsou v drtivé většině čerstvě připravené grilováním, smažením či vařením. Nicméně užívat preventivně probiotika a do cestovní lékárničky si přibalit nějaký základní lék proti průjmu je cestovatelská samozřejmost.
Doporučoval bych použití skútru jako osobní přepravy k prozkoumávání okolí a hůře přístupných míst, nicméně jen s krajní opatrností a vždy s ochranou zraku a hlavy. Doprava je v ně kterých městech a příměstských oblastech přetížená a chaotická. Motoristé naštěstí na většině silnic dodržují předepsanou rychlost a motocykly jsou tu velmi běžné.
Volně se pohybující psi mohou kdykoli vběhnout do vozovky. Řidiči motocyklů a spolucestující jsou povinni nosit přilbu. V půjčovnách ji ke skútru dostanete automaticky, i když dosti rozdílných kvalit. Silnice jsou obecně v dobrém stavu, ale kvůli častým dešťovým srážkám jsou mokré a mohou být kluzké. Na jihu bývá při cestování po pobřežních silnicích velice větrno a cesta skútrem se pak z pěkné vyjížďky promění v ne úplně příjemný adrenalinový zážitek.
Centrální Tchaj-wan je hornatý. Hory tu nezřídka překračují výšku 3 000 m n. m., proto je při výstupech nutné dbát na prevenci výškové nemoci a vědět, jak se při případných příznacích zachovat. Při objevování krás horských oblastí a deštných lesů je velice důležité dbát na svou bezpečnost, nepřeceňovat své síly a držet se jen vyznačených tras. Vhodné je ve svém ubytovacím zařízení někomu sdělit, kam mířím a kdy se plánuji vrátit.
Z vlastní zkušenosti mohu dosvědčit, že nedodržení takových jednoduchých pravidel může mít neblahé následky a zbytečně zkomplikovat dovolenou. Určitě doporučuji před jakoukoli zahraniční cestou využít registrace v systému DROZD ministerstva zahraničních věcí.