Výskyt
Výskyt je vázán převážně na vesnické oblasti, ale díky urbanizaci venkova a rozšiřování zemědělství je pozorován i v příměstských a městských oblastech. Celosvětově dochází odhadem k 70 tisícům lidských onemocnění ročně. Změny klimatu, zvyšující se produkce hospodářských zvířat, změny v zemědělských postupech, rozšiřování městských oblastí a nová epidemiologická data značí, že japonská encefalitida představuje pro cestovatele nepředvídatelné riziko.
Přenos
K přenosu dochází bodnutím infikovaného komára, především rodu Culex.
Zdroj nákazy
Zdrojem nákazy jsou prasata a ptáci. V těchto zvířatech virus cirkuluje a dochází k nákaze krev sajících komárů, kteří onemocnění šíří na člověka. K přímému přenosu z člověka na člověka nedochází.
Inkubační doba
Inkubační doba je obvykle 5–15 dní.
Příznaky
Japonská encefalitida probíhá většinou bezpříznakově nebo jen s mírnými příznaky. Může se však objevit i těžký, život ohrožující zánět mozku, se závažnými doživotními následky. Riziko závažného průběhu je vyšší u malých dětí, starších osob a těhotných žen.
Ochrana a prevence
Specifická léčba neexistuje. Prevence japonské encefalitidy spočívá v ochraně proti poštípání komáry (používání účinných repelentů, vhodného oblečení, případně moskytiér).
Nejspolehlivější ochranou je však očkování. Očkování je vhodné pro cestovatele, kteří se budou zdržovat v rizikových zemích ve venkovských oblastech (zejména během a po období dešťů) nebo kteří do těchto zemí cestují opakovaně či na delší dobu. Očkování je možné od dvou měsíců věku. Dvě dávky vakcíny poskytují ochranu na jeden až dva roky, po této době je doporučeno přeočkování chránící dalších 10 let.
Příspěvek pojišťovny
Máte zájem o očkování a chcete příspěvek? Připravili jsme pro vás rychlý přehled příspěvků pojišťoven.
Upozornění: Veškeré výše uvedené informace jsou odborně garantované. V našich očkovacích centrech vám lékaři poskytnou odbornou konzultaci. Následné rozhodnutí o očkování patří plně do kompetence lékařů v našich centrech.
