Užitečné rady
Před delší cestou do zahraničí je vhodné si zjistit aktuální rizika v dané destinaci a adresu zdravotnických zařízení v místě pobytu. Tyto informace jsou dostupné na internetu. Webové stránky Ministerstva zahraničních věcí (MZV) ČR např. uvádí doporučení pro jednotlivé státy a aktuální zprávy o bezpečnostní situaci. Stránky Světové zdravotnické organizace (WHO) nebo Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) poskytují mnoho tipů a rad v anglickém jazyce. Zahraniční cestu a případná vhodná očkování lze konzultovat s odborníky v očkovacích centrech a na pracovištích epidemiologie. Před odjezdem na delší dobu je doporučena preventivní návštěva praktického a zubního lékaře, případně dalšího specialisty, u kterého je cestovatel sledován. Důvodem je zejména zajištění dostatečného množství trvale užívaných léčiv, ověření platného očkování proti tetanu a další preventivní opatření, díky kterým nebude muset cestovatel vyhledat zdravotní péči v místě pobytu, jejíž kvalita nemusí být dostatečná. Samozřejmostí je sjednání kvalitního cestovního pojištění, které se odvíjí od délky a charakteru pobytu v cizině. Zajímavou možností, zejména pro individuální cestovatele, je zapojení do tzv. projektu DROZD (Dobrovolná registrace občanů ČR při cestách do zahraničí) v rámci aktivit MZV ČR [1]. Zájemce vyplní jednoduchý on-line formulář, a zajistí si tak případnou pomoc v nouzi, doručení e-mailu či SMS o hrozícím nebezpečí v dané zemi, varování před hrozící přírodní katastrofou apod.
Základní cestovní lékárnička
Zahrnuje ta léčiva, která by neměla chybět v žádné cestovní lékárničce. Vždy záleží na aktuální dostupnosti léčiva, zdravotním stavu a individuální toleranci uživatele, případně i dalších členů rodiny či skupiny, za kterou má odpovědnost. Řada léčivých přípravků je vázána na lékařský předpis, což v textu není zvlášť zvýrazněno. Seznámení se s příbalovými informacemi preparátů před jejich použitím by mělo být samozřejmostí.
Analgetika a antipyretika, perorální protizánětlivé léky
Základ každé lékárničky tvoří léky proti bolesti, zvýšené teplotě a zánětu. Vždy je nutno brát v úvahu případné alergie, snášenlivost jednotlivých přípravků a jejich kontraindikace. Je např. nevhodné užití kyseliny acetylsalicylové a ibuprofenu u jedinců s rizikem krvácení do trávicího traktu nebo při podezření na horečku dengue (opět z důvodu zvýšené krvácivosti) [2].
Příklady léčiv této skupiny jsou:
- paracetamol s analgetickým a antipyretickým účinkem;
- metamizol, který má navíc spasmolytický účinek (např. preparáty Novalgin, Algifen);
- ibuprofen s analgetickým, antipyretickým a protizánětlivým účinkem;
- případně jiné nesteroidní analgetikum-antiflogistikum (Diklofenak, Nimesulid aj.).
Přípravky proti střevním a žaludečním potížím
- Probiotika k prevenci střevního diskomfortu a k léčbě lehčích průjmů;
- střevní adsorbencia, např. carbo medicinalis nebo diosmektit (pod názvem Smecta), pomohou při některých otravách z potravin a při nadýmání;
- antibiotika s lokálním účinkem ve střevě, zejména rifaximin (dostupný jako Normix), příp. nifuroxazid (v ČR pod názvem Ercefuryl, na Slovensku jako Endiex, v Egyptě Antinal, v Latinské Americe Escapar apod.);
- racekadotril (preparát Hidrasec), vhodný také pro děti, redukuje ztráty tekutin při průjmech;
- léky proti kinetóze a nevolnosti: moxastin s kofeinem známý jako Kinedryl (pozor na řadu kontraindikací) nebo thiethylperazin (přípravek Torecan);
- antacida;
- prostředky na rehydrataci a doplnění iontů, popř. vitaminy v rozpustné formě;
- laxativa na bázi např. laktulózy nebo s obsahem bisakodylu (dostupný jako Dulcolax);
- antimotilika s loperamidem (na českém trhu Imodium či Loperon) nebo difenoxylátem (známý jako Reasec).
U těchto přípravků je nutné vědět, že neřeší příčinu průjmů, pouze zpomalují střevní peristaltiku a zvyšují tonus řitního svěrače. V samotném Souhrnu údajů o přípravku Imodium je uvedeno, že není vhodný jako primární terapie mimo jiné „u bakteriální enterokolitidy vyvolané invazivními mikroby vč. salmonel, shigel a campylobacteru“. Právě tyto bakterie však u cestovatelů patří k nejčastějším etiologickým agens průjmů [3– 5]. Použití antimotilik by tedy mělo být spíše výjimečné a krátkodobé, např. několik hodin po dobu nutného přesunu autobusem bez toalety.
Antihistaminika
K potlačení alergických projevů lze při cestách použít celkové, resp. lokální preparáty obsahující účinné složky jako:
- cetirizin (preparáty Zodac, Zyrtec);
- bisulepin (známý jako Dithiaden), jehož sedativní účinek má své nevýhody, např. zákaz řízení vozidel, ale i výhody, jakou je zklidnění, navození spánku např. při nočním letu;
- dimetinden (s obchodním názvem Fenistil gel).
Kapky do očí, nosu, uší
- Oční voda s antiseptickým účinkem, případně proplach a zvlhčení očí. Dekongesční kapky se složkou tetryzolin– hydrochlorid lze doporučit pouze ke krátkodobému použití (dostupný pod názvem Visine);
- nosní dekongesční kapky obsahující např. nafazolin;
- ušní kapky či ušní sprej.
Přípravky proti bolesti v krku
Existuje mnoho preparátů ve formě pastilek určených k dezinfekci a zklidnění sliznice při zánětech v krku. Příkladem lokálních antiseptik mohou být léčiva obsahující:
- chlorhexidin (obsažený v přípravku Septofort), případně v kombinaci s lokálním anestetikem (chlorhexidin s tetrakainem – Drill);
- benzoxon s lidokainem (dostupný jako Orofar);
- benzalkonium chlorid (přípravek Septolete).
Léky proti kašli a na ředění hlenů
Na potlačení dráždivého kašle např.:
- butamirát (známý po názvy Stoptus sin, Sinecod);
- dextrometorfan (např. preparát Robitus sin).
K usnadnění vykašlávání lze využít:
- ambroxol (obchodní názvy Mucosolvan, Ambrobene aj.);
- acetylcystein (přípravek ACC long).
Lokální protizánětlivé gely, lokální antibiotika
Gely a krémy s lokálním protizánětlivým účinkem lze využít při bolestech svalů a kloubů různé etiologie a při drobných úrazech měkkých tkání:
- diklofenak (např. Veral 1% gel nebo Voltaren Emulgel);
- ketoprofen ( Fastum Gel);
- nimesulid ( Aulin gel);
- ibuprofen (známý jako Dolgit).
U prvních tří uvedených preparátů je nutné vědět o riziku fotosenzitivní reakce při vystavení kůže slunečnímu záření [2].
Na drobnější otevřená poranění jsou vhodné lokální masti s obsahem antibiotik (k prevenci rozvoje bakteriálního zánětu) jako např.:
- neomycin s bacitracinem (preparát Framykoin);
- mupirocin (obchodní název Bactroban);
- kyselina fusidová (na českém trhu Fucidin);
- retapamulin (obchodní název Altargo).
Léčivé přípravky dle individuální potřeby
U některých cestovatelů je nutné doplnění lékárničky o další přípravky. Týká se to např. osob, které trápí opary, kožní nebo nehtové plísně a těžké alergie, nebo těch, kteří trpí úzkostnými stavy. V těchto případech je vhodné sebou mít také:
- antivirotika, nejčastěji aciklovir (preparáty Herpesin, Zovirax aj.) ve formě krému anebo tablet;
- lokální antimykotika s klotrimazolem (přípravky Canesten, Clotrimazol), naftifinem (roztok Exoderil) aj.;
- autoinjektor s epinefrinem při riziku závažné alergické reakce (tzv. adrenalinové pero);
- anxiolytika, např. bromazepam (známý Lexaurin, pozor na nadužívání a riziko vzniku závislosti) [2].
Specifická léčiva pro některé cestovatele
Lidé, kteří směřují do odlehlých částí exotických zemí nebo do specifických oblastí (džungle, hory), by měli mít k dispozici rozšířenou cestovní lékárničku. U těchto cestovatelů je nutno zvážit vybavení:
- antibiotiky (např. aminopeniciliny, perorální cefalosporiny, makrolidy; záleží na předpokládané etiologii infekce);
- antimalariky ( atovachon s proguanilem v preparátu Malarone, event. antibiotikum s antimalarickým účinkem – doxycyklin);
- léky k prevenci nebo léčbě výškové nemoci ( acetazolamid, nifedipin, kortikoidy).
U všech výše uvedených přípravků je třeba vždy zvážit přínos případného užívání preparátu vůči jeho event. rizikům a nežádoucím účinkům.
Další výbava cestovatele
Cestovní lékárnička v širším pojetí (pochopitelně záleží na druhu cesty a destinaci) zahrnuje také:
- repelenty, obsahující složku DEET v koncentraci 25– 50 %, a/ nebo ikaridin;
- moskytiéru;
- přípravky na zklidnění pokožky po poštípání hmyzem, požahání medúzou nebo po jiném podráždění (čpavkové pero AfterBite);
- krémy na ošetření kůže po nadměrném slunění, např. s panthenolem;
- dezinfekci na rány, náplasti, sterilní krytí, obvazy, leukoplast;
- prostředky na dezinfekci vody nebo filtrační lahev;
- teploměr, malé nůžky, ochranné rukavice, pinzetu, trojcípý šátek, příp. termoizolační folii;
- ochranu před sluncem – opalovací krémy a sluneční brýle s UV filtrem;
- vlastní sterilní jehly a injekční stříkačky.
Jednotlivé doplňky si můžete prohlédnout v naší cestovní lékárničce.
S individuálním složením lékárničky včetně případné antimalarické profylaxe poradí personál ordinace při osobní konzultaci.
Rady na závěr
Cestovatelé do zahraničí mohou požádat o vystavení mezinárodního očkovacího průkazu (MOP) se záznamy o provedených vakcinacích vč. očkování proti tetanu. Do MOP lze zapsat i trvale užívané léky, alergie, krevní skupinu, jiné významné skutečnosti o zdravotním stavu držitele a kontakt na rodinného příslušníka. Tento průkaz Vám vystavíme na jakémkoliv z našich 20 očkovacích center. Vhodné je mít vždy u sebe kopii cestovního dokladu, kartičku pojištěnce a vodotěsný obal na doklady. Pro cestování letadlem lze doporučit, aby např. diabetici užívající inzulin nebo osoby aplikující si nízkomolekulární hepariny byli vybaveni cizojazyčným prohlášením lékaře o nezbytnosti mít tyto pomůcky u sebe na palubě. Podobné potvrzení může být užitečné také v případě pohotovostních inhalátorů u astmatiků a u osob, které mají v těle implantovány kovové materiály nebo kardiostimulátor.
Všechny uvedené formuláře vystavují centra cestovní medicíny.
Literatura
- DROZD. Ministerstvo zahraničních věcí České republiky 2019. [online]. Dostupné z: https://drozd.mzv.cz.
- Hynie S. Farmakologie v kostce. 2. vyd. Praha: Triton 2001.
- Špačková M, Gašpárek M. Výskyt nejběžnějších infekčních onemocnění přenášených potravinami a vodou v České republice (2007– 2017). [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/ tema/ prevence/vyskyt-nejbeznejsich-infekcnich-onemocneni-prenasenych.
- Lääveri T, Vilkman K, Pakkanen SH et al. A prospective study of travel lers’ diar rhoea: analysis of pathogen fi ndings by destination in various (sub)tropical regions. Clin Microbio l Infect 2018; 24(8): 908. doi: 10.1016/ j.cmi.2017.10.034.
- Steffen R, Hill DR, DuPont HL. Traveler’s diar rhea: a clinical review. JAMA 2015; 313(1): 71– 80. doi: 10.1001/ jama.2014.17006.