Světový den boje proti žloutence

Každoročně si 28. července připomínáme Světový den boje proti žloutence, který iniciovala Světová zdravotnická organizace (WHO) na počest Barucha Samuela Blumberga. Tento významný americký lékař a vědec objevil virus hepatitidy B a přispěl k vytvoření testů a vakcín proti této nebezpečné chorobě, za což byl oceněn Nobelovou cenou za medicínu. Smyslem této akce je připomenout, že hygiena rukou je zásadní věc v boji proti infekčním onemocněním a přináší možnost, jak zvýšit povědomí lidí o virových hepatitidách a udělat tak další krok kupředu v prevenci, diagnostice a léčbě.

Žloutenka (latinsky ikterus) je jedním z nejčastějších nakažlivých virových onemocnění. Povědomí o ní je ale bohužel stále velmi nízké. Žloutenka je stav, kdy se kůže, sliznice a oční bělmo zbarví do žluta kvůli zvýšené hladině bilirubinu v krvi. Bilirubin je látka, která vzniká při rozpadu červených krvinek a je normálně vylučována játry. Pokud jsou játra poškozena, bilirubin se hromadí v těle a způsobuje ono "zežloutnutí". Pojmem žloutenka lidé často nesprávně označují zánět jater (hepatitidu). Ve skutečnosti je však žloutenka pouze jedním z jeho hlavních symptomů a z terminologického hlediska se tedy nejedná o synonyma. Virové hepatitidy (A, B, C, D, E a G) jsou zánětlivá onemocnění jaterní tkáně, která se rozvíjí v důsledku infekce, zatímco žloutenka je pouze příznak, který doprovází různé chorobné stavy.

Obrázek vygenerovaný pomocí umělé inteligence, vytvořeno pomocí Microsoft 365 Copilot od OpenAI, 31. října 2024. Dostupné na: https://copilot.microsoft.com/.

Žloutenka není jen jedna

Celkem existuje 5 hlavních typů viru žloutenky – označují se písmeny A, B, C, D a E. Liší se způsobem přenosu viru, příznaky, průběhem onemocnění i jeho možnými následky. V současné době jsou známy také viry žloutenky F a G, jejichž chování a vliv na zdraví se teprve zkoumá. Hepatitidu může způsobit celá řada mikroorganismů. Může být také součástí některých vážných vnitřních chorob. Může ji vyvolat užívání drog, alkoholu a jiných škodlivin - toxinů, a i některých léků. Úplně nejčastěji se ale s označením hepatitida setkáme v případě zánětu jater vyvolaného viry.

• Hepatitida A je způsobena virem hepatitidy A (HAV), který se šíří prostřednictvím fekálně-orálního kontaktu, například konzumací kontaminovaných potravin, infikované vody nebo nedostatečnou hygienou.
• Hepatitida B je způsobena virem hepatitidy B (HBV), který se šíří prostřednictvím kontaktu s infikovanou krví, tělesnými tekutinami nebo nechráněným pohlavním stykem.
• Hepatitida C je způsobena virem hepatitidy C (HCV), který se šíří prostřednictvím kontaktu s infikovanou krví, vyskytuje se zejména u injekčních uživatelů drog někdy bývá označována jako "nemoc narkomanů".
• Hepatitida D je způsobena virem hepatitidy D (HDV), který se šíří pouze u lidí, kteří jsou již infikováni virem hepatitidy B.
• Hepatitida E je způsobena virem hepatitidy E (HEV), který se šíří prostřednictvím fekálně-orálního kontaktu, například konzumací kontaminovaných potravin nebo vody. V přenosu infekce se šíří především skrze konzumaci nedostatečně tepelně upraveného masa infikovaných zvířat, zejména vepřového masa (zabijačky) a zvěřiny (divočáci, srnci, jeleni atd.), ryb a mořských plodů.

K nejnebezpečnějším typům patří hepatitidy B a C. U obou rozlišujeme formu krátkodobé infekce (= akutní - pokud hepatitida trvá méně než 6 měsíců) a dlouhodobou infekci (= chronická - pokud hepatitida trvá více než 6 měsíců). Tato forma může vést až k život ohrožujícím komplikacím, jako jsou cirhóza (ztvrdnutí jater), selhání jater či rakovina jater. Nejčastější příčinou akutní hepatitidy je alkoholové poškození a dále virové hepatitidy. Častou příčinou akutních hepatitid je i toxické poškození, v tomto kontextu často zmiňované léky paracetamol a halotan, a mnoho dalších příčin.

Základem je prevence

Nejdůležitějším preventivním opatřením proti žloutence je dodržování základních hygienických pravidel, především mytí rukou a omývání potravin, dodržování zásad bezpečného pohlavního styku a vyvarování se rizikovému chování jako např. sdílet navzájem holící potřeby, zubní kartáčky, injekční stříkačky atd.

Proti virové hepatitidě typu A (HAV) a rovněž proti virové hepatitidě typu B (HBV) je nejúčinnější prevencí očkování:

• Proti typu B (HBV) jsou děti očkovány v rámci povinného očkování hexavakcínou (Infanrix hexa), dospělí se taktéž mohou nechat naočkovat. Více informací naleznete v našem článku hepatitida typu B.
• Proti typu A (HAV) existuje více druhů vakcín, jak pro děti, dospívající, tak i pro dospělé, např. Avaxim, Havrix či Vaqta, více si o žloutence typu A, která je taktéž známá jako "nemoc špinavých rukou" si můžete přečíst na našem webu.
• V dnešní době je možné se naočkovat i kombinovanou vakcínou, která současně působí proti žloutence typu A tak i proti žloutence typu B. Více o kombinované vakcíně Twinrix najde zde.

Proti virové hepatitidě typu C (HCV) není dosud vakcína registrována, ačkoliv se na jejím výzkumu intenzivně pracuje, podobně jako u vakcíny proti virové hepatitidě typu E (HEV), která se taktéž nachází v různých fázích klinického hodnocení.

Proč je to tak důležité?

• Žloutenka (virová hepatitida, virový zánět jater) je totiž jedním z nejčastějších infekčních virových onemocnění, které napadá jaterní tkáň.
• Každoročně zabije tato nemoc více lidí než HIV, tuberkulóza nebo malárie. Ročně hepatitidám podléhá až 1,5 milionu lidí po celém světě a představuje sedmou nejčastější příčinu smrti.
• V současnosti žije na světě 257 milionů lidí s HBV (68 % v Africe a Západním Pacifiku).
• Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí je okolo 9 milionů Evropanů postiženo chronickou hepatitidou B nebo C.
• V ČR se vyskytují nejčastěji žloutenky typu A, B, C a E, ročně jsou potvrzeny stovky až tisíce případů.

Další informace se můžete dočíst na našem webu.