Klíšťata se nejvíce vyskytují v období jara až podzimu,
kdy jsou pro jejich aktivitu vhodné podmínky (vlhko a teplo). Zároveň mnoho lidí tráví svůj volný čas v přírodě, a proto
jsou klíšťaty více ohroženi. Klíšťata se vyskytují nejen v lesích a volné přírodě, ale i v městské zeleni či v zahradách.
Ačkoliv je klíště svou velikostí lehce přehlédnutelné, může způsobit velké zdravotní komplikace. Základní prevencí proti
onemocněním přenášených klíšťaty je správné používání repelentů, vhodný oděv (světlý, upnutý, dlouhé rukávy a nohavice,
uzavřená obuv). Důležitá je prohlídka těla po návratu z přírody, kterou je vhodné zopakovat i následující den. Doba přisátí
klíštěte má velký vliv, neboť čím déle je klíště přisáté, tím větší je pravděpodobnost nákazy. Významnou a účinnou prevencí
je u vybraných onemocnění očkování, to platí například pro klíšťovou encefalitidu.
Jaké onemocnění může nejčastěji způsobit infikované klíště?
V České republice se mezi nejčastější onemocnění přenášená
klíšťaty řadí lymeská borelióza a klíšťová encefalitida.
Lymeská borelióza |
Klíšťová encefalitida |
||
Více informací k onemocnění, příznakům a průběhu si můžete přečíst na našich stránkách
zde. |
|
Klíšťová encefalitida
Česká republika stále patří k zemím s nejvyšším výskytem klíšťové encefalitidy v Evropě. V roce 2020 bylo nahlášeno celkem 854 případů, což potvrzuje rostoucí trend posledních let. Klíšťová encefalitida je endemická ve většině zemí Evropy. ČR se bohužel významně podílí na ročním celosvětovém výskytu, který činí 10 000 – 15 000 případů.
Počet případů klíšťové encefalitidy v ČR za roky 2011–2020
Zdroj: ISIN (Informační systém infekčních nemocí), SZÚ Praha
Onemocnění často probíhá dvoufázově, ale může proběhnout jen jedna fáze onemocnění nebo i bezpříznakově.
První fáze trvá obvykle 3–5 dní, projeví se necharakteristicky – bolestí svalů, kloubů, zvýšenou teplotou, bolestí hlavy, únavou, nechutenstvím.
Po několika dnech zlepšení může přijít druhá fáze – již rozvinutý zánět mozku a mozkových obalů. Objeví se vysoká horečka,
ztuhlost šíje, kruté bolesti hlavy, zvracení, světloplachost. Mezi další příznaky patří třes, závratě, dezorientace. Ve
vážných případech dochází k obrnám končetinových či dýchacích svalů. Dlouhotrvajícími až trvalými následky mohou být např.
chronické bolesti hlavy, poruchy spánku, poruchy soustředění, deprese, třes, poruchy rovnováhy nebo obrny svalů končetin.
Protože jde o virové onemocnění, neexistuje léčba, která by cílila přímo na původce. Léčí se pouze některé projevy nemoci. V případě rozvoje zánětu mozku je nutná dlouhodobá hospitalizace, výjimečně i s podporou životních funkcí. Po prodělaném onemocnění je nutná dlouhodobá rekonvalescence, pracovní neschopnost, která může trvat několik měsíců i déle. Pacient po těžkém onemocnění se v rekonvalescenci musí několik měsíců vyhýbat pohledu do monitoru či obrazovky a dlouho nemůže vykonávat žádnou fyzickou aktivitu. Onemocnění může zanechat trvalé následky v podobě neurologických poruch (např. hluchota, ochrnutí, dlouhotrvající únava a bolesti hlavy), a vést tak ke zhoršení kvality života jedince.
Prevence proti klíšťové encefalitidě
Kromě obecné prevence (repelenty, vhodný oděv, minimalizace pobytu v přírodě) proti přisátí klíštěte je jedinou specifickou ochranou proti této nemoci očkování.
Ačkoliv většina populace ČR má povědomí o existenci onemocnění a očkovací látky, je v ČR očkováno jen 29 % populace. Příkladem
by nám mohly být sousední země, jako je Německo s celkovou proočkovaností 58 % nebo Rakousko s celkovou proočkovaností
79 %.
Proočkovanost populace proti klíšťové encefalitidě ve vybraných zemích Evropy v roce 2019
Zdroj: Ipsos: TBE Awareness Coverage and Compliance Research 2019
Myslete na svou prevenci a objednejte se na očkování či přeočkování proti klíšťové encefalitidě do některého z našich center.