Cestování po Islandu

Na Island jsme se vypravili v srpnu roku 2022. Rozhodli jsme se ho projet bývalou hasičskou Avii v současnosti přestavěnou na obytné auto vybavené střešním stanem pro pohodlné cestování a přespávání v 6 lidech. Avia na nás čekala od března 2022, kdy jí tam první skupina cestovatelů přepravila trajektem, ve městě Grindavík. Ten má strategickou polohu nedaleko mezinárodního letiště v Keflavíku, kam jsme doletěli přímou linkou z Polska.

Island je součástí Schengenského prostoru a pro turistický pobyt v zemi nepřesahující 3 měsíce není nutná úřední registrace pobytu. (Více informací na MZV.cz). Do země lze vstoupit buď přes mezinárodní letiště v Keflavíku na jihozápadě ostrova, nebo přes mezinárodní přístav Seyðisfjörður na východním pobřeží.

Úředním jazykem je islandština, ale na většině míst se lze domluvit anglicky. Přespání v obytných vozech, případně ve stanech je možné jen na vyhrazených kempovacích místech.

Velká část turistické infrastruktury je samoobslužná, platit lze bezhotovostními způsoby. Nicméně se samoobslužnými čerpacími stanicemi se pojí i poněkud negativní aspekt, kterým je nedostatek dostupných toalet mimo města a prostory určené pro kempování.

K vnitrostátní dopravě lze využít vlastní automobil, případně automobil z půjčovny – některé cesty mohou být sjízdné pouze pro vozy s pohonem 4x4. Naše Avia projede o něco více než běžná dodávka z půjčovny, ale zároveň ne tolik, jako moderní terénní vozy.

Sjízdnost cest, které jsou často štěrkové, může být silně závislá i na povětrnostních podmínkách. Kromě nutnosti věnovat zvýšenou pozornost značení přímo u silnice, je možné najít informace o případných problémech a uzavírkách online https://safetravel.is/travel-conditions/ a https://www.road.is/. Rizikem pro automobilovou dopravu mohou být i volně se pohybující zvířata (hlavně ovce) podél cest.

Hromadná doprava obsluhuje hlavně místa podél tzv. Ring road – hlavního silničního okruhu kolem ostrova. Mezi poloostrovy funguje několik trajektů. Lze využít i vnitrostátní leteckou dopravu. Železniční doprava na Islandu není.

Doporučená očkování jsou shrnuta na naší stránce o Islandu. 

Studená pitná voda je dostupná z vodovodní sítě téměř na celém ostrově. Teplá voda je v některých oblastech přiváděna přímo z horkých minerálních pramenů – znatelné dle charakteristického sirného zápachu. V ubytovacích zařízeních bývají upozornění, že tato voda není vhodná na pití a vaření.

Při nedůvěře ve vodní zdroj je možné využít filtrační systém. Filtrovaná voda nesmí být horká, nebo slaná – nelze tedy použít na mořskou vodu. Filtr je po namočení nutné důsledně chránit před zmrznutím – nepřepravovat jej v zavazadlovém prostoru letadla, nevystavovat jej mrazu při horské turistice atd.

Jedním z našich oblíbených cestovatelských zážitků je ochutnávání pokrmů typických pro navštívenou zemi. Na Islandu jsou to hlavně ryby, mořské plody a jehněčí maso.

Jednou z islandských specialit je i fermentované žraločí maso (na jeho ochutnání jsme nenašli odvahu). Jako prevenci případných zažívacích potíží při konzumaci nezvyklého jídla jsme využili probiotika.

Počasí na Islandu se může měnit velmi rychle, při pobytu v přírodě je důležitý vhodný oděv (ideálně vrstvit) i výbava.

Trasy pro výlety je vhodné volit dle vlastní fyzické kondice a nepřeceňovat své síly. Neopouštět značené stezky, nejen z důvodu ochrany přírody, ale i z hlediska vlastní bezpečnosti. Všechny turistické trasy vedou v maximální bezpečné blízkosti přírodních úkazů, ke kterým patří vyhlášené vodopády, kaňony, zatopené sopečné krátery a gejzíry.

Mnohá turisticky oblíbená místa jsou navíc alespoň částečně bezbariérově dostupná (jedna z věcí, které mě na Islandu velmi pozitivně překvapila). Nebezpečí může hrozit i na některých plážích, vždy je proto nutné dbát varování na výstražných cedulích a na těchto místech se příliš nepřibližovat k vodě.

Při pohybu v lávových polích je potřeba dbát zvýšené opatrnosti, ztuhlá láva je velmi ostrá a hrozí poranění. Pro tyto případy je vhodné mít dobře vybavenou cestovní lékárničku pro ošetření drobných oděrek a odřenin.

Island se nachází na hranici dvou tektonických desek – Severoamerické a Eurasijské, díky čemuž je na Islandu silná vulkanická aktivita. Aktivní vulkány, ale i stará lávová pole jsou vyhledávaným turistickým cílem. Během našeho pobytu byla právě aktivní sopka Fagradalsfjall nacházející se nedaleko Grindavíku. Jednalo se už o druhou erupci na podobném místě od roku 2021 a třetí následovala v červenci 2023.

Místo erupce bylo přístupné turistům, několik kilometrů od vulkánu bylo zřízeno několik parkovišť a vyznačeny cesty kolem starého lávového pole. Turistická stezka byla navíc částečně upravena pomocí těžké techniky pro lepší schůdnost i dostupnost záchranářů na čtyřkolkách. V době naší návštěvy proudily stovky lidí k vyhlídce na aktivní vulkán. V současnosti sopka Fagradalsfjall aktivní není, lávové pole je ale stále přístupné. Více informací se dočtete na této stránce.

Nejnovější sopečná erupce probíhala na poloostrově Reykjanes v lednu letošního roku. Jednalo se o sopku Hagafell, přičemž erupce přímo ohrožovala Grindavík, který byl již prosinci 2023 z bezpečnostních důvodů kompletně evakuován. Tato erupce je od 16. ledna 2024 považována za ukončenou.

K dalším turisticky oblíbeným ukázkám geortermální energie patří gejzírová pole a termální lázně, kterých je na Islandu několik. Setkat se můžete i s jeskyněmi s termální vodou (kde již není koupání povoleno). Energie je využívána i v geotermálních elektrárnách, my jsme navštívili elektrárnu patřící k sopce Krafla, kde je velmi dobře zpracované návštěvnické centrum s vysvětlením principu fungování elektrárny.

Na Island jsme v neposlední řadě vycestovali i za unikátním zvířectvem. Lákalo nás hlavně pozorování papuchalků, velryb a v mém případě i možnost vyjížďky na islandských koních (byť jsou vzrůstem menší, nejedná se o poníky). Na papuchalky jsme měli štěstí v přírodní rezervaci Borgarfjarðarhöfn na severozápadě ostrova.

Na projížďku na koních jsem se naopak vydala na poloostrově Snæfellsnes. Vzhledem k izolaci ostrova se u zdejších koní nevyskytují žádné nemoci a Islanďané se velmi striktně brání zavlečení onemocnění do svých stád. Nejen, že se na Island nesmí dovážet žádní koně (a pokud nějaký místní kůň ostrov opustí, nesmí se vrátit), ale je zakázán i dovoz použitého jezdeckého vybavení. Jezdecké oblečení se smí používat až po důkladném vyprání a dezinfekci.

I přes to došlo v roce 2010 k velké epidemii respiračního onemocnění koní, které se z jednoho místa rozšířilo po celém Islandu a ohrozilo kompletní islandskou koňskou populaci čítající přibližně 77 000 zvířat.

Dále přinášíme pár zajímavých fotografii:

Autorkou textu i fotografií je naše školící sestra a cestovatelka v jedné osobě - Klára Kutačová - se kterou se můžete potkat nejen na OCM Ostrava - Hrabůvka, ale i na dalších očkovacích centrech Avenier.