Spalničky jsou všeobecně známé onemocnění, které se již běžně v populaci téměř nevyskytovalo. Často jsou mylně vnímány jako nemoc ohrožující pouze děti.
Spalničky jsou vysoce nakažlivé virové onemocnění. Virus spalniček se přenáší kapénkovou infekcí. Vstupní branou jsou sliznice nosohltanu a spojivek, poté se virus dostává do lymfatického systému. Inkubační doba je 10–12 dnů. Nakažený člověk je infekční už 5 dní před výsevem vyrážky, tedy v době, kdy ještě nemusí mít žádné příznaky.
Onemocnění spalničkami probíhá ve 2 fázích. První fáze se projevuje horečnatým onemocněním dýchacích cest s kašlem a zánětem spojivek, v dutině ústní se objevují typické šedavé skvrny. Ve druhé fázi se objevuje sytě červená vyrážka. Specifická antivirová léčba této nemoci neexistuje.
Spalničky byly dlouhou dobu hlavním kandidátem Světové zdravotnické organizace na vymýcení v evropském regionu. Bohužel se vyskytlo několik okolností, které tuto více než dvacetiletou snahu překazily. V některých evropských zemích včetně České republiky proběhlo několik epidemií.
Počet výskytů onemocnění spalniček v ČR
Zdroj: ISIN (Informační systém infekčních nemocí), SZÚ Praha
Proč se spalničky ještě nepovedlo eliminovat?
1. Pokles proočkovanosti ve většině evropských zemí
Pokles je dán různými faktory. Pro přerušení přenosu infekce je obecně nutná proočkovanost kolem 95 %. Proočkovanost proti spalničkám za posledních 10 let klesá a v některých lokalitách dosahuje sotva 80 %.
2. Snížení ochranné hladiny protilátek u věkové skupiny 30-49 let
Zavedené plošné očkování dětí v České republice proti spalničkám poskytuje ochranu desítky let. U osob očkovaných v dětství (před 30 a více lety) se tedy dlouhodobě snižuje hladina protilátek. Pokud by se podařilo dosáhnout eliminace spalniček podle plánu v roce 2010, pak by to nevadilo. Jelikož se ale v současnosti spalničky znovu vyskytují v určitých oblastech evropských zemí trvale, jsou právě oni tou nejpostiženější věkovou skupinou (viz graf č. 1).
3. Časté epidemie v zemích s nízkou proočkovaností
Migrace obyvatel ze zemích s vyšším výskytem spalniček způsobuje znovuzavlečení infekce do zemí, kde již byla epidemie eliminována. V některých oblastech Evropy se tedy spalničky opět trvale vyskytují.
4. Odsouvání očkování dětí
Někteří rodiče posouvají očkování svých dětí proti spalničkám do vyššího věku kvůli neodůvodněným obavám z nežádoucích účinků. Tím se zvyšuje počet nejvnímavějších malých dětí – kojenců a batolat.
Graf č. 1: Počet případů spalniček podle věkových skupin, ČR 2019
Zdroj: ISIN (Informační systém infekčních nemocí), SZÚ Praha
Ochrana a prevence
U očkovaných dětí trvá navozená imunita dlouhodobě, nikoli však doživotně. U rizikových jedinců či u osob, které jsou vystaveny možné nákaze spalničkami (např. zdravotníci) se doporučuje v dospělosti vyšetření protilátek a na základě jeho výsledku případné přeočkování. Nebo je možné přeočkovat přímo i bez vyšetření protilátek, zjištění jejich hladiny není podmínkou pro rozhodnutí o očkování. Očkování i při dostatečné hladině protilátek není problém a funguje jako posilovací dávka.
Závěr
Co můžeme udělat v rámci ČR pro to, abychom zabránili většímu rozšíření spalniček v populaci? Velmi účinnou prevencí onemocnění je očkování, které se doporučuje nejen dětem, ale každému, kdo se často vyskytuje mezi lidmi a cestuje. Naočkovaný jedinec nechrání jen sebe, ale i své blízké.
Autor: Ing. Kateřina Ratiborská
Garant obsahu: MUDr. Hana Tkadlecová