Na základě upozornění Světové zdravotnické organizace vydal dne 2. června Státní ústav pro kontrolu léčiv (SUKL) varování o výskytu padělku vakcíny proti meningokokovému zánětu mozkových blan. Padělaná vakcína Polysaccharide Meningococcal ACWY Vaccine, šarže č. 089UMH002 Z, doba použitelnosti 09/2017 byla zachycena na území Nigérie. Výrobce Bio-Manguinhos/Fiocruz uvedený na etiketě, tento léčivý přípravek nevyrábí. Uvedená vakcína není v České republice registrována.
Vzhledem k nárůstu padělku léků a vakcín v zahraničí centra očkování a cestovní medicíny upozorňují české cestovatele, že výskyt padělaných léků a vakcín se týká i mnoha dalších rozvojových zemí.
„Léky bez účinné látky nebo s její nedostatečnou koncentrací vedou k neúčinnosti léčby a přispívají ke vzniku rezistence. Tato skutečnost je o to závažnější, že se často jedná o život zachraňující léčiva jako jsou antibiotika či antimalarika. Napodobení obalu včetně barvy, rozměrů a písma je na padělku často tak dokonalé, že jej nemusí identifikovat ani zkušené oko odborníka,“ upozorňuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra tropické a cestovní medicína a odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier.
V minulosti byly dokumentovány stovky úmrtí v různých zemích světa, např. Čína, Haiti, Nigérie, Bangladéš, Indie, Argentina atd. následkem užití neúčinných léků nebo kvůli obsahu vysoké koncentrace nebezpečných látek, které se v nich neměly nacházet např. paracetamolového sirupu s obsahem diethylen glycolu. V některých oblastech jihovýchodní Asie byla falešná více než třetina antimalarik s léčebně často používaným artesunatem. Jedna z neziskových organizací přitom zakoupila až 100tis. dávek takových léků. Ve snaze s tímto fenoménem bojovat byly v Asii uzavřeny stovky závodů na výrobu léků resp. jejich napodobenin, přesto se jich však v prodeji nachází velké množství.
Další dokumentované případy výskytu padělaných léků a vakcín z minulého období:
V zemích subsaharské a tropické Afriky obsahovala antiretrovirotika na léčbu nákazy virem HIV infekce jako účinnou látku antidepresivum.
Antimalarika z Ghany obsahovala účinnou látku na léčbu jiných infekčních nákaz než malárie.
V Kamerunu zakoupené antimalarikum obsahovalo místo účinné látky chlorochin, na který je na africkém kontinentě plošná rezistence.
V Demokratické republice Kongo se účinná látka artemisin zjistila jen na úrovni 70 % deklarovaného množství, což je situace hrozící vznikem rezistence.
Analýza antimalarického léku zakoupeného v Africe španělskou turistkou ukázala, že místo účinné látky artemisin obsahoval jen paracetamol. Následkem toho se zdravotní stav pacientky natolik zhoršil, že musela být, po návratu domů, ve vážném stavu hospitalizována na jednotce intenzivní péče.
„Velká část zemí subsaharské Afriky nemá fungující regulační úřady zabývající se kontrolou léků tak jak je tomu ve vyspělých zemích. Nebezpečné je, že padělané jsou nejen výrobky společností pocházejících z rozvojových zemí, ale i farmaceutických producentů sídlících ve vyspělém světě, jejichž léky známe i v České republice. V některých situacích může chyba nastat i neúmyslně, například špatným skladováním při vyšších teplotách než je doporučovaných 25 stupňů Celsia nebo laxností při výrobě. Ta v minulosti dokonce způsobila epidemii malárie v Pákistánu, kdy se vyráběný lék po užití kvůli špatnému poměru látek v zažívacím systému vůbec nevstřebal a ve stejné formě se z těla vyloučil,“ vysvětluje Doc. MUDr. Rastislav Maďar, prezident Fóra tropické a cestovní medicína a odborný garant Center očkování a cestovní medicíny Avenier.
Z rozvojových zemí jsou známé i případy padělání vakcín proti smrtelným nemocem, například proti meningokokovému zánětu mozkových blan i proti vzteklině. Očkování po pokousání vzteklým zvířetem přitom jako jediné dokáže zachránit život poraněného.
„Na základě uvedených skutečností je vhodné vybavit si cestovní lékárničku před odjezdem do rozvojové oblasti už v ČR, kde léky podléhají pravidlům registrace a přísné kontrole kompetentních orgánů. Ze stejného důvodu by měli cestovatelé již doma před odjezdem absolvovat všechna relevantní očkování. Spoléhat se na místní léky, vakcíny a dokonce i na repelenty může vést k ohrožení zdraví cestovatele,“ doporučuje Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
„I když v rozvojových zemích jsou antibiotika či antimalarika k dispozici často bez receptu, prodávají se po jednotlivých kusech a nezřídka nejen v lékárnách ale i v obchodech a stáncích různého zaměření, je lepší se na tento jednoduchý přístup k lékům nespoléhat. Pokud nestačí léky z vlastní lékárničky, je vhodné navštívit nemocniční lékárnu nebo situaci konzultovat s místními zdravotníky. Přednost by měly dostat léky od výrobců z vyspělých zemí, i když ani to v rozvojových zemích absolutně nezaručuje, že se nejedná o padělek. Kvalitní zdravotní příprava na cesty před odjezdem a adekvátní výbava lékárničky jsou absolutním základem pro všechny cestovatele do méně vyspělých oblastí,“ uzavírá Doc. MUDr. Rastislav Maďar.
Složení cestovní lékárničky má reflektovat nejen zemi pobytu, věk a zdravotní stav cestovatele, ale i další potenciální rizikové faktory jako jsou délka pobytu, způsob ubytování a stravování se, intenzitu a formu kontaktu s místními obyvateli, pobyt na venkově, v pralesech nebo jiných odlehlých oblastech bez dostupné zdravotní péče apod. Se správným složením cestovní lékárničky Vám poradí praktický lékař nebo specialisté v centrech cestovní medicíny.