Na co je dobré si dát pozor v souvislosti s klimatizovaným prostředím si můžete přečíst v rozhovoru s MUDr. Ivo Hiemerem, lékařem centra Očkování a cestovní medicíny Avenier, který poskytl rozhovor do Lidových novin.
Jak vlastně na člověka klimatizace působí?
Velmi důležitá pro každého je fyzická i psychická pohoda, ke které velmi přispívá správná teplota. Nepřiměřeně vysoká teplota na pracovišti může být příčinou snížené pracovní výkonnosti. Při vysoké teplotě se více potíme, trpíme dehydratací, snižuje se naše schopnost soustředit se, zvyšuje se hustota krve, což přináší větší nároky na krevní oběh, zhoršuje se prokrvení periferie a mozku. U starších lidí roste riziko infarktu myokardu či mozkové mrtvice. S celkovou „nepohodou“ je spojený stres, snížení pracovní výkonnosti. Zajištění optimální teploty – tedy klimatizace – pro práci určitě není pro zaměstnavatele zbytečným výdajem.
Nicméně i klimatizace může pro lidi představovat zdravotní rizika. Která?
Nejčastěji se jedná o postižení dýchacích cest. Tak například máme klimatizaci nastavenou příliš agresivně, takže rozdíl teplot mezi klimatizovanou místnosti a vnějším prostředím je větší než sedm až osm stupňů Celsia. A k tomu ještě často, „skokově“ střídáme pobyt v klimatizovaném a neklimatizovaném prostředí. Pak nám hrozí postižení řasinkového epitelu dýchacích cest, hromadění hlenu.
Jestliže je vše spojeno ještě s omezeným příjmem tekutin, výrazněji nám vysychají sliznice dýchacích cest. To se nejprve projeví jako škrábání v krku, bolest v krku při polykání, chrapot.
Takového situace jsou také nadměrnou zátěží na imunitní systém, při jeho oslabení se pak objevují typické letní virózy a angíny. Čelíme také zvýšenému riziku, že se objeví zánět dutin, středního ucha.
V případě, že vzduch z klimatizace míří přímo na člověka, na jeho záda, na záhlaví, pak se dané místo výrazněji ochladí, dochází ke spasmu – křeči – svalu v podkoží a ke vzniku bolestí. Typické bolesti za krkem a bolesti hlavy se objevují při pobytu v blízkosti nesprávně nastaveného klimatizačního zařízení.
Když už je klimatizace k dispozici, na co by člověk při jejím využití neměl zapomenout?
Nejdůležitější je správné nastavení teploty, směru „vydechovaného“ vzduchu a pravidelné čištění filtrů podle doporučení výrobce. Při použití klimatizace v autě platí, že bychom ji neměli pouštět ihned po nastartování auta, ale auto nejprve „přirozeně“ vyvětrat otevřenými okénky, čímž se obmění vzduch a teplota poklesne přirozeně. Až poté bychom měli spustit klimatizaci.
Existuje nějaká nemoc přímo s klimatizací spojená?
Typickou nemocí, která je spojena s klimatizací, vzduchotechnikou či rozvody vody, je legionářská nemoc, tedy legionelóza, která byla poprvé popsána ve Filadelfii, kde se v roce 1976 při sjezdu legionářů nakazilo touto bakterií více než 140 lidí a řada jich také zemřela. Pokud se klimatizace správně neudržuje, zvýšeně „vydechuje“ prach, plísně, roztoče a bakterie, které bývají zodpovědné za různé projevy alergií, infektů dýchacích cest nebo za bronchiální astma.
Jak by měla vlastně být klimatizace teplotně nastavena a proč?
Rozdíl mezi klimatizovanou místností a vnějškem by neměl být větší než pět až osm stupňů Celsia. To znamená, že pokud v době vln horka s teplotami 35 stupňů Celsia venku ve stínu máme nastavenou klimatizaci doma na „příjemných“ 22 stupňů, tak děláme velkou chybu! Při větším rozdílu teplot se zvyšuje riziko vzniku teplotního šoku. Budeme-li vycházet z agresivněji klimatizované místnosti, je dobré se nejprve krátce aklimatizovat například na chodbě bez klimatizace a až poté vyjít do horka vně budovy. Současně je nutné myslet nejen na správně nastavenou teplotu v místnosti, ale také abychom pracovali ve správné vlhkosti. Klimatizace vzduch vysušuje. Ideální vlhkost v místnosti je kolem 40 až 50 procent. V parných dnech může být vlhkost vzduchu v panelovém domě dokonce nižší než 20 procent. Opět vysychají sliznice, které jsou pak zranitelnější a citlivější vůči patogenům. Mysleme na doplnění klimatizace o zvlhčovače vzduchu, zelené rostliny s velkými listy, ne tedy kaktusy či sukulenty.
Existuje u klimatizace nějaká ideální teplota v zaměstnání, tedy pro všechny?
Každý z nás je individualitou a každý z nás vnímá ideální teplotu trochu jinak. Pro dlouhodobou práci v kanceláři je vhodná teplota mezi 23 a 24 stupni Celsia. Pozor však na teplotní šok při opouštění klimatizovaných prostor. Dbejte také na správnou „aklimatizaci“ před odchodem.
Klimatizace využívá filtry. Co když nejsou vyčištěny?
Filtry se mají pravidelně měnit podle doporučení výrobce dané klimatizace. Při zanedbání výměny a čištění filtrů se zanášejí prachem, ve kterém se množí roztoče, bakterie a plísně. Jejich zvýšená koncentrace ve „vydechovaném“ vzduchu z klimatizace může stát za zvýšeným výskytem alergií, infekcí horních dýchacích cest, bronchitid, astmatu. V zanedbané klimatizaci se také můžou vyskytovat bakterie způsobující zmíněnou legionelózu.
Vy sám klimatizaci využíváte?
Klimatizaci v autě, v práci i na cestách, tedy i v hotelech využívám, dokáže pobyt zpříjemnit.
Jaké máte zkušenosti ze zemí, kde je klimatizace nutností?
Pro mne je ideální, když si můžu klimatizaci nastavit sám. V některých zemích, jako jsou Egypt, Dubaj či další státy na Blízkém východě, je klimatizace nezbytností. Ale v řadě případů je používána nadměrně a je nastavena i na více než dvacetistupňový rozdíl mezi klimatizovaným a neklimatizovaným prostorem.
A klimatizace v letadle?
To je dost široká otázka. Lidé na svých cestách do dalekých destinací mají často obavy z klimatizace v letadle a z možnosti nákazy v letadle. Všeobecně platí, že i když nemáte klimatizaci příliš v lásce, v letadle ji nad sebou nevypínejte, radši se trošku přioblečte. Zapnutá klimatizace v letadle urychluje a usměrňuje proudění vzduchu, naopak vypnutá klimatizace je největším rizikem možné nákazy bakteriálním či virovým onemocněním od spolupasažérů. Obávat se můžeme meningokoků, chřipky, tuberkulózy, spalniček nebo pneumokoků.
MUDr. Ivo Hiemer je lékařem v centru Očkování a cestovní medicíny Avenier v Ostravě-Hrabůvce. Působí také na Infekčním oddělení Slezské nemocnice Opava.