Netopýři skutečně patří mezi rezervoárová zvířata některých virů (Ebola, Marburg, Nipah aj.) přenosných na člověka a způsobujících u něj onemocnění. Netopýři se vzhledem ke své adaptabilitě a genetické výbavě stali ideálním rezervoárem některých virů, které se na jejich organizmus dokonale adaptovali. To znamená, že virus se v netopýřím organizmu množí, je vylučován do tělních tekutin, ale nezpůsobuje vážné onemocnění a netopýra neohrožuje na životě. Pokud je nějaký další organizmus v přímém kontaktu s takovým rezervoárem (úzký kontakt, konzumace) nebo nepřímém (např. kontakt s netopýřím trusem - guanem), virus se na něj přenese a může způsobit onemocnění. Aby takový virus způsobil onemocnění u jiného živočišného druhu, musí být vybaven vhodnými antigeny (např. proteiny), které umožní napadení živočišné buňky. K tomu za určitých okolností dochází i u tzv. mezihostitele, tj. jiný živočich napadený původně netopýřím virem. Tato situace je dobře zmapovaná u viru SARS-CoV, kdy původním rezervoárem byly vrápenci a jako mezihostitel cibetka a psík mývalovitý. U nového SARS-2-CoV se rovněž určité druhy netopýrů považují za primární rezervoár. Virus SARS-2-CoV byl identifikován i u jiných synantropních zvířat (pes, kožešinový norek), ale také u primátů a tygra. Nicméně zatím nebyl prokázán přenos z těchto zvířat na člověka, není tak pravděpodobné, že by se hospodářská zvířata stala dalším zdrojem nákazy. Mezilidský přenos zůstává tou zásadní cestou šíření viru. Přenos původně zvířecích virů na člověka je přímým důsledkem drancování přírodních zdrojů a invaze lidského společenství do oblastí divoké přírody.
MUDr. Jan Dvořák
Centrum Očkování a cestovní medicíny, Praha 6