Běžně není vyléčený pacient nakažlivý. Nosičství koronavirů nebylo popsáno. Objevily se zprávy, že se někteří pacienti opět stali pozitivními, poté co se vyléčili a byli negativní, ale důležitá je interpretace výsledku testů. To, že má někdo pozitivní PCR vyšetření, tedy je u něho prokázaná nukleová kyselina viru, ještě neznamená, že je infekční, že v jeho těle vznikají plně viabilní viry. Po prodělané infekci se nukleová kyselina viru může ještě nějakou dobu na sliznici vyskytovat a být detekovatelná. Občas po prodělané infekci buňky lidského těla ještě nějakou dobu produkují nekompletní virové částice, které ovšem nejsou infekční a nejsou schopny vyvolat onemocnění u někoho dalšího.
K přenosu nákazy na vnímavého pacienta je potřeba i určitá infekční dávka, a tu nemocný vylučuje do prostředí především na konci inkubační doby a na začátku onemocnění, pak jeho infekčnost klesá.
Dlouhodobější vylučovaní virů u některých respiračních infekcí bylo popsáno u specificky oslabených jedinců (onkologičtí nemocní, osoby s imunosupresivní léčbou apod.).
Základní vlastností zdravého organismu a úkolem imunitního systému je ale eliminovat virus z organismu co nejdříve.
U pacientů po těžkém virovém zánětu plic, který vyústí do fibrózy plic, může zůstat postižení dechových funkcí. Po těžkých virových infekcích obecně, pokud dojde multiorgánovému selhání, mohou být v některých případech postiženy některé životně důležité orgány (ledviny, srdce). Nejde ani tak o postižení vyvolané virem, ale o přehnanou imunitní reakci organismu, kterou si poškodí vlastní orgány.
Většina infekcí koronavirem ale žádné trvalé následky nezanechává. Imunita se předpokládá v řádu měsíců až let, ale jako u většiny respiračních virových infekcí je většinou nejhorší první setkání s virem.
MUDr. Hana Tkadlecová
Centrum Očkování a cestovní medicíny Zlín