Lékaři definují akutní průjem jako časté vyprazdňování stolice více než třikrát denně, které vzniká náhle a trvá maximálně 14 dnů. Světová zdravotnická organizace (SZO) definuje průjem jako stav, kdy nemocní mají dvě nebo více řídkých stolic denně, nebo i jedinou řídkou stolici, která obsahuje hlen, krev nebo hnis. Jiná definice označuje průjem jako změnu v četnosti, konzistenci, barvě či objemu stolice oproti předchozímu stavu u téhož jedince. V každém případě je nasnadě průjem nepodceňovat.
Ve vyspělých zemích světa je průjem nejčastějším důvodem pracovní neschopnosti dospělých a v zemích rozvojových nejčastější příčinou smrti, především dětí. Podle údajů Světové zdravotnické organizace je ve světě ročně evidováno 3 až 5 miliard případů akutního průjmového onemocnění, které způsobí smrt asi pěti milionům postižených hlavně v rozvojových zemích.
Značnou část případů tvoří lidé, kteří rádi cestují, a to především do exotických oblastí. A těch není zrovna málo - cestování se stává stále důležitější složkou života. Do cizích zemí ročně odcestuje přibližně 700 milionů lidí a přes 40 milionů obyvatel mírného pásma směřuje každý rok do tropů a subtropů. Podle Světové zdravotnické organizace se až polovina evropských cestovatelů potýká během cesty s alespoň malým zdravotním problémem, většinou jsou to právě průjmová onemocnění.
Pobyt v horkém prostředí často přivodí lidem cestovní průjmy, které probíhají lehce bez zvýšené teploty, a nenutí pacienta ulehnout. Inkubační doba je obvykle v rozmezí od několika hodin do několika dnů. Cestovatelé bývají postiženi nejčastěji třetí až čtvrtý den pobytu, druhý vrchol je kolem desátého dne.
Cestovní průjmy většinou vyvolávají různí bakteriální, viroví nebo parazitární původci. Každý cestovatel před odjezdem do tropů a subtropů by měl být informován o principech ochrany zdraví, hygieně stravování a získávání nezávadné pitné vody. Ohroženi jsou nejvíce „batůžkáři“, kteří přespávají nahodile, někdy i bez moskytiéry, a stravují se s místními obyvateli, kteří jsou však vůči cirkulujícím kmenům v daných oblastech imunní.
Pokud cestovatele zasáhne cestovní průjem, většinou odezní po podání léků z cestovní lékárničky během 6 až 48 hodin. Pokud přetrvává déle než dva až tři dny, měl by cestovatel na¬vštívit místního lékaře. Při každém průjmovém onemocnění v tropech je nutné přijímat dostatek tekutin.
Průjmy, kde už jsou patrné projevy dehydratace, vyžadují rychlou orální, případně parenterální rehydrataci, o jejímž významu by měl být každý cestovatel do horkého klimatu informován. Je vhodné podávat chladnější slazený čaj, či přislazované roztoky obsahující minerály v malých množstvích a často. Nevhodné jsou nápoje s vysokým obsahem cukru. Vše doplněno dietou, jako jsou bramborové kaše, suchary, rýžové a mrkvové odvary, vločky nebo banány. Omezit se mají tuky a je nutné vystříhat se mléka.
Pro prevenci cestovních průjmů je dobré dodržovat osobní hygienu – časté mytí rukou a hygienu stravování, vynechání listové a kořenové zeleniny ve formě salátů, a jahody. Některé plody jako rajčata, okurky, mango, durian nebo papaja, zakoupené na trhu, je dobré před jídlem ponořit do růžového roztoku hypermanganu. Cestovatelé by se měli vystříhat i zmrzliny a přidávání ledu do nápojů. Maso se má požívat vždy dokonale tepelně upravené.
Komerční sdělení
Chcete se poradit přímo s lékařem?
Rezervujte si termín jednoduše online!